V minulém článku jsem zmínil ty nejzákladnější poznatky a vědomosti. Toto pokračování by se, trochu hlouběji než minule, mělo věnovat už přímo míření a výstřelu. Mnoho z těchto dále uvedených údajů je převzato ze Sierra Rifle Reloading Manual, který se mi podařilo stáhnout pomocí jednoho šikovného prográmku odněkud z USA.

Měl jsem možnost střílet se spoustou nábojů a nemůžu jednoduše říct, že jeden druh je lepší než druhý. A musím říct, ani při stejných technických parametrech zbraně není výkon srovnatelný při použití stejného střeliva - neusuzujte tedy, že ten který náboj té které ráže bude stejně dobře „lítat“ i v ostatních puškách. Základem, a první věcí kterou vám doporučuji udělat, je najít si „své“ střelivo. Upozornění: pokud výrobce doporučuje střelivo pouze pro určité použití, věřte mu. A nyní už konečně k tématu…

• Balistický činitel
• Výška a vlhkost
• Střílení z kopce/do kopce
• Vliv větru

BALISTICKÝ ČINITEL

Lepší a snadnější, než si počítat koeficienty každého druhu střeliva, je lepší zapamatovat si jeho odchylky od některého „standardního“ druhu. Potenciál a rychlost takového náboje může být spočtena velice přesně a lehce. Zpomalení jakékoliv střely, v porovnání s touto, nám poté dá určitou konstantu pro počítání zpomalení. Tento faktor je znám spíše jako balistický činitel (BC - angl. Ballistic Coefficient). Jednoduše řečeno, BC je míra účinnosti střely. Jestliže porovnáme několik střel vystřelených se stejnou úsťovou rychlostí, pak čím větší BC, tím lépe odolává větru, lépe si drží rychlost a taky přesněji zasáhne.

BC samozřejmě ovlivňuje trajektorii střely. Protože, jak jsem minule napsal na projektil působí dvě síly, gravitační a ona „tažná“ síla - ta je právě zcela ovládána BC. Vliv BC se zde projevuje především dobou letu. Snížení trajektorie střely v určité vzdálenosti je téměř přímo úměrné druhé mocnině doby, po kterou střela letí - je tedy zřejmé, že kulka s kratší dobou letu „spadne“ výškově méně než ta co letí déle.  Z toho všeho opět vyplývá, že střela s vyšším BC padá pomaleji.

Čas letu také závisí na úsťové rychlosti zbraně. Velký a těžký projektil má vyšší BC, ovšem těžšímu projektilu hůře udělíte vyšší rychlost. Takže - střela s vysokým BC může padat rychleji než lehčí střela vypálená vyšší rychlostí. Proto aby tohle srovnání bylo fér, porovnejte také rychlost při zásahu cíle a koncovou energii ve stejné vzdálenosti.

Je zřejmé, že mezi 800 až 1200 m se těžší střela pohybuje rychleji a má samozřejmě vyšší energii, po 1200 m však začíná rychle padat - lehká střela nepadá tak rychle. Výběr střeliva tedy závisí i na vzdálenosti na kterou chceme střílet.

Výběr střeliva: hledejte vysoký BC, ale zvažte také úsťovou rychlost a cílovou rychlost, vzdálenost na niž chcete střílet.

NADMOŘSKÁ VÝŠKA A VLHKOST VZDUCHU

„Padavost“ střely závisí na hustotě vzduchu a na rychlosti zvuku a tyto dva faktory pro změnu závisí na teplotě, vlhkosti vzduchu a atmosférickém tlaku. Doporučuji si někde najít základní tabulku s hodnotami zadanými v metrech, protože moje Sierra uvádí tlak ve výšce rtuťového sloupce v palcích - občas je vpravdě zábavné ty hodnoty převádět.

V tuto chvíli se můžete domnívat, že pokud budete zvyklí střílet na střelnici v údolí a vyrazíte si do hor, bude vaše střela padat rychleji - hustota vzduchu je menší, ale je vyvážena snížením teploty, nenastane tedy v průměru žádný rozdíl. Co vás však asi překvapí je fakt, že náboj padá více ve suchém prostředí než ve vlhkém (způsobeno rozdílem v atomových hmotnostech). BC se tedy přechodem ze suchého do vlhkého vzduchu zvyšuje, ačkoliv onen rozdíl je směšně malý. Asi nejradikálnější změnu vlastností střely bychom mohli pozorovat při změně nadmořské výšky a při zachování alespoň přibližné teploty (ať žije zima). Jestliže nastavíte míření a vystřelíte pár střel, poté se sbalíte a půjdete vystřelit i něco málo do hor (výškově nejlépe Tatry nebo Alpy) - všimnete si již minimálního rozdílu v trajektoriích. Nejjednodušší způsob jak spočítat tyto změny je použití některých moderních balistických PC programů. Sierra doporučuje jistý JBM’s On Target! Ballistics software (nebo česká Ballistica 2002 ).

Každopádně, měli byste mít připravenou alespoň hrubou tabulku výkonů vaší zbraně při různých nadmořských výškách - jakmile si zapamatujete tyto změny, budete střílet opět o něco přesněji - doporučuji samozřejmě své domněnky nejprve „odzkoušet“ naostro.

STŘÍLENÍ Z KOPCE/DO KOPCE

Ať už střílíme nahoru nebo dolů, klesavost střely se příliš nemění. Ovšem již se mění ono minule zmíněné „nadstřelení“. Ve skutečnosti, to o kolik střílíme výš závisí spíše na sklonu kopce než na směru střelby - opět je potřeba znát vlastnosti svého střeliva a pokud možno si pamatovat příslušné tabulkové hodnoty korekce míření. Umět přesně odhadnout sklon kopce taky není na škodu. 

VLIV VĚTRU

Samozřejmě nejvlivnější činitel při střelbě na jakoukoliv vzdálenost - dokud nepoznáte vítr, nebudete střílet přesně. Nalezli bychom spoustu vzorců a přesných výpočtů, praxi však nenahradí nic.

Pro naše účely nyní postačí určovat směr větru podle tzv. hodinové metody - 12:00 je přímo proti nám, 6:00 za námi. Ovlivnění střely větry (vertikální) z těchto směrů je jen pár centimetrů při doletu i za větru o síle 22 km/h (4. stupeň - mírný vítr; pohybují se větve). V téhle části opomeneme větry vanoucí zepředu či zezadu, správné nastavení zaměřovače si budete muset najít sami. Pokud tedy vypustíme 12:00 a 6:00 a uvážíme že rozdíl v dostřelu je pro nás zatím zanedbatelný, pak zjistíme, že horizontálně bude střelu ovlivňovat vítr 2:00 stejně jako vítr 4:00, 8:00, 10:00 (to samé platí i o 1:00=5:00, 7:00, 11:00) - stačí nám tedy zapamatovat si posun mířidel při 1:00, 2:00, 3:00. Pokud byste se na vítr zeptali námořníka, řekl by vám, že vítr se samozřejmě neustále mění, nemůžeme tedy předpokládat že vítr v místě výstřelu je stejný jako u cíle. Když střílíte může být u vás vítr 4:00 o síle 3 km/h, v půlce letu už bude 7 km/h a mít trochu jiný směr, u cíle třeba opět slabší z jiného směru.Vítr e s oblibou točí a mění směr - nezapomeňte na to. Často se stává, že se vítr utiší jen proto, aby  se za chvíli ozval plnou silou z jiného místa. Vít se točí okolo Země v obrovských systémech, každý z nich se skládá z milionů mikrosystémů. Pozorujte někdy vítr na mořské hladině nebo na velké louce.

Ráno, když vychází slunce a země se zahřívá, na východní straně kopce se vzduch pomalu slabými proudy zvedá a proudí přes kopec - západní svah bude tedy větrnější než východní.

Večer se samozřejmě děje věc opačná, studený vítr uvolňuje místo teplejšímu. Poněkud složitější je kalkulace s větrem u větších vodních ploch - teplý vzduch okolo země se pomalu zvedá a je nahrazován studeným vzduchem od vody (u moře se tomu říká bríza, občas se objevuje také ráno). Nejpozorovatelnější je tato změna pozdě odpoledne. Naopak, ke konci rána až do této chvíle se neděje s větrem téměř nic neobvyklého. Střelec se musí naučit ponat proudy větru i z nejmenších náznaků.

Nejlepší, jak jsem již řekl, je studium vzduchu na nějaké louce, popř. poli. Co však dělat, pokud střílíme přes rovnou, holou zem? Sledovat chvění vzduchu - při 2-3 km/h bude ono „tetelení“ téměř kolmé, postupně se bude ztrácet až při 22 km/h bude samozřejmě zcela pryč. Jak poznat sílu větru? Připojím Beaufortovu stupnici síly větru.

Při vyšších rychlostech větru střílet nedoporučuju…

Dávejte si také pozor, obzvlášť při střelbě přes rozlehlejší otevřené prostory, na stromy a jiné větrolamy. Je pravda, že na návětrné straně sice více fouká vítr, na straně závětrné se zase tvoří víry. Teď jsme si snad vysvětlili, že snažit se spočítat a počítat s větrem je nemožné, popřípadě zcela zbytečná práce. Důležitý není vítr okolo vás, záleží na větru u cíle, kde se střela pohybuje mnohem pomaleji.

Jak jsem už řekl, stačí zapamatovat si ovlivnění větru 1:00, 2:00, 3:00. Vztah mezi nimi je takový, že pokud ovlivnění ze směrů 9:00 a 3:00 budeme brát jako 100%, potom ovlivnění z 1:00 (5, 7, 11) bude 50% této hodnoty, u směrů 2:00 (4, 8, 10) bude 90%. Tyto hodnoty jsou samozřejmě pouze hrubě odvozené, jak jsem několikrát říkal, nejjistější způsob je zkoušet, zkoušet, zkoušet…